|
|
Využití dramatické výchovy v dětském folklorním souboru
Urbanová, Kateřina ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Tato práce pojednává o využití prvků dramatické výchovy při práci s dětmi v dětském folklorním souboru. Hlavním cílem práce je ukázat možnosti uplatnění metod dramatické výchovy při práci s dětmi a při přípravě jevištního tvaru. Cílem je dále zjistit, co dramatická výchova přináší do dětského folklorního souboru a jaké zde najde uplatnění. Jelikož v dětském folklorním souboru najdeme velmi specificky heterogenní skupinu dětí, zabývá se práce i jejím složením a postavením předškolního dítěte v takovéto skupině. V teoretické části jsou vymezeny pojmy lidová kultura, folklor a folklorismus, je zde blíže popsán dětský folklor. Práce se podrobněji zabývá propojením dětského folkloru s dramatickou výchovou. V teoretické části jsou dále uvedeny metody a cíle dramatické výchovy obecně i s ohledem na předškolní dítě. Zabývá se také teoretickým hlediskem propojení různých věkových skupin dětí od předškolního věku až po starší školní věk s ohledem na jejich sociální vyspělost. V praktické části je popsán a zreflektován akční výzkum, který zkoumá využitelnost rolové hry, improvizace a dalších metod a principů dramatické výchovy při procesu vzniku inscenace v konkrétním dětském folklorním souboru. Prostřednictvím akčního výzkumu byly ukázány možnosti uplatnění dramatické výchovy v dětském folklorním souboru při...
|
|
|
Raná institucionální péče o děti v Jihočeském kraji
Neradová, Zuzana ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Nožičková, Anna (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice dostupnosti institucionální péče pro děti v raném věku v Jihočeském kraji. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na analýzu současné rodinné politiky a s ní související potřeby rodin s dětmi, které ještě nenastoupily do předškolního vzdělávání. Charakterizuje podmínky a formy institucionální péče o děti do šesti let, s důrazem na formy rané péče o děti v České republice, a to včetně aktuálních změn, které jsou v současné době plánovány příslušnými ministerstvy. Mapuje situaci a počet zařízení v Jihočeském kraji. Cílem výzkumné části práce je poskytnout obraz dostupnosti institucionální péče o děti v raném věku v Jihočeském kraji a zmapovat potřeby rodin v oblasti zajištění institucionální péče o děti v raném věku. Hlavní metodou výzkumu je dotazníkové šetření mezi rodiči v Jihočeském kraji, které je doplněno rozhovory s vybranými rodiči-respondenty. KLÍČOVÁ SLOVA Rodina Rodinná politika Raná péče o děti Dítě v raném věku Rodiče
|
|
| |
|
|
Přístupy k rané výuce anglického jazyka v předškolních zařízeních
Ristić, Petra ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Práce se zabývá aktuálním a zároveň kontroverzním tématem v předškolním vzdělávání, kterým je raná výuka cizích jazyků pro děti v předškolním věku. Cílem práce je nastínit podmínky výuky angličtiny v předškolních zařízeních v České republice (resp. v Praze) a analyzovat a porovnat vybrané metody, podle kterých se zde učí angličtina. Práce je strukturována do teoretické a praktické části. Teoretická část se zaměřuje na ranou výuku jazyků v českém i evropském kontextu, na kurikulární podmínky v ČR, kvalifikaci pedagogů v ČR i individuální specifika dítěte v předškolním věku ve vztahu k ranému osvojováni jazyka. Závěrem shrnuje různé pohledy a výsledky výzkumných šetření v oblasti rané výuky cizích jazyků u dětí v předškolním věku. Cílem praktické části je provést srovnání dvou metod pro výuku angličtiny a mapovat aktuální situaci výuky angličtiny ve vybraných mateřských školách v Praze. Výzkum se zaměřil na výukové metody a jejich zhodnocení, zkušenosti mateřských škol s výukou angličtiny i přínosy a sporné otázky, které se pojí s ranou výukou angličtiny z pohledu ředitelů a rodičů. Šetření zjišťovalo také stanovisko odborníků na ranou výuku jazyků v předškolním věku. Praktická část se skládá ze tří hlavních částí. V první části jsou analyzovány a srovnávány dvě vybrané metody výuky angličtiny (KIKUS...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Metody vývojové psychodiagnostiky využitelné u dětí do 3 let
Benešová, Klára ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá metodami vývojové diagnostiky, jež lze využít při hodnocení vývojové úrovně dítěte raného věku, tedy u dětí od narození do 3 let. Práce charakterizuje období raného dětství z pohledu obecně platných vývojových zákonitostí. Dále je pozornost věnována specifikům, která s sebou vyšetřování malého dítěte a raná diagnostika přináší. Jaké nároky klade na examinátora, jaká specifika se vyskytují na straně dítěte, čím je výjimečná situace vyšetření malého dítěte a co ji obvykle provází. Jádro práce tvoří vybrané diagnostické metody, jejich popis, pojednání o vývoji, jejich zaměření, využití, charakteristikách vyšetření, o jejich výhodách a možných rizicích. Každou metodu doplňuji krátkým úryvkem příkladu vyšetření pro lepší ilustraci administrace metody. Závěrem práce představuji návrh v rámci návrhu výzkumného projektu validizační studii zahraničního dotazníku "Ages and Stages Questionnaire", který vyplňuje rodič, v porovnání s objektivně administrovanými Gesellovými škálami. Klíčová slova: raná vývojová diagnostika, rané dětství, vývojové vyšetření
|
|
| |
|
|
Specifické potřeby dětí v pěstounské rodině jako následek raného traumatu
Knápková, Gabriela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Tato práce pojednává o specifických potřebách raně traumatizovaných dětí žijících v pěstounské rodině. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. V úvodní kapitole seznamuje čtenáře s pěstounskou péčí v kontextu českého systému péče o ohrožené děti. V druhé kapitole se zabývá psychickým vývojem v raném dětství. Třetí kapitola je věnována ranému traumatu a jeho příčinám. Následky raného traumatu a z toho vyplývající specifické potřeby těchto dětí jsou předmětem čtvrté kapitoly. Pátá kapitola se věnuje možnostem práce s raně traumatizovanými dětmi v pěstounské rodině. Praktická část diplomové práce se skládá ze tří částí. První z nich obsahuje výzkum realizovaný mezi pěstouny. Výzkum je zaměřen na specifické potřeby dětí v pěstounských rodinách a potřebu podpory pro pěstounské rodiny. Druhá část přináší výzkumné šetření mezi neziskovými organizacemi, které se zabývají přímou podporou náhradních rodin. Šetření zkoumá zkušenosti organizací s problematikou raného traumatu u dětí v pěstounské péči. Třetí část představuje příklad programu konkrétní české organizace, který se zaměřuje na podporu náhradní rodiny při přechodu dítěte z ústavu do rodinného prostředí.
|
host ::
RSS.